středa 11. července 2018

MUFFIN A ČAJ [Knižní recenze]

Myslím, že nejsem jediná, která patří mezi tu skupinu, jenž ji nikdy neomrzí číst tyhle oddechové young adult. A také nebudu první ani poslední když teď přiznám, že jsem po této české novince prahla jako divá. Česká literatura se s narůstajícími roky rozšiřuje a já jsem ráda a kdykoliv vřele uvítám cokoli, co se týká tohoto repertoáru. Teď ale k samotné knize. Když jsem držela knihu poprvé v ruce, ani by mě nenapadlo, že se jedná o dílo nějakého českého spisovatele, vzhledem k jeho poměrně cize znějícímu se jménu. Theo Addair je mladý talent a Muffin a čaj je jeho prvotinou. LGBT romány běžně nečtu, ale pro tentokrát jsem si řekla, že by nebylo od věci, se pustit i do něčeho, co nám běžně nic neříká...

Ve zkratce..

Daniel je chytrý a pilný student, který pochází z bohaté a konzervativní rodiny, se kterou on sám moc dobře nevychází. Za to Kit je spontánní a plný života, žije s matkou, která chce pro svého syna vždy jen to nejlepší a miluje ho takového, jaký je, i kdyby to znamenalo, že ho společnost nepřijme. Životy těchto dvou se protnou na Gymnáziu Cesta Vzhůru v Obrtínu a přestože jsou oba chlapci stejně staří, Daniel je v posledním ročníku, kdežto Kita čekají ještě dva roky studia. Zatímco Daniel se snaží nepřipouštět si skutečnost a zapomenout na celkem zahanbující minulost, Kit se smířil s tím, jak se věci mají a je v životě vyrovnaný. A tak Kit ukáže Danielovi, jak dokáže být život i přes všechny nástrahy skvělý, obzvlášť když máte někoho, kdo vám rozumí a ctí vás...

O chvilku později se matrace prohnula a kolem krku se mu ovinuly paže. 
"Máš pravdu. Byl to hloupý nápad. Budeme měnit svět, to je beztak důležitější úkol než snídat palačinky s medem."
Daniel na něho po straně pohlédl.
"Promiň, že jsem křičel... a co jsem křičel. Nechtěl jsem se tě dotknout, ani tvého domova. Kéž by byl takový Idylkov všude."
"Idylkov... Proč vlastně ne. Zrovna bych se tak mohl jmenovat. Kitty z Idylkova. To zní skoro jako šlechtickej titul."
"Spíš jako čistokrevná kočka s rodokmenem," poznamenal suše Daniel a Cristian vyprskl smíchy.
"Však tebe to jednou omrzí." 
Daniel zkřížil prsty za zády.
"Určitě." 


Co na to říkám já?

Upřímně, na mě to bylo až mooooc sladké. Jak jsem výše již zmiňovala, nejsem vášnivý čtenář LGBT románů a Muffin a čaj je moje druhá zkušenost. Možná někdo znáte knihu Aristoteles a Dante odhalují záhady vesmíru, který je taky zaměřen na tuto tématiku a musím říct, že to bylo daleko nezávažnější a přirozenější. O tom ale někdy jindy. Nicméně mi kniha nepřišla nijak nucená, četlo se to moc hezky, až na pár stále se opakujících se frází, které autor často překlepával. Jsem kritik, ale každý si to vzhledem k úžasné češtině, jejíž slovní zásoba je více než uspokojivá, všimne. Pro mě byl Muffin a čaj oddechová záležitost, kterou přelouskáte během dne jako chuťovku. Btw, miluju happyendy, ale tady to bylo tak strašně sladké, že jste se spíše křenily, než usmívaly :D

Moje hodnocení:

6,5/10

Žádné komentáře:

Okomentovat