úterý 21. srpna 2018

Proč čtenáři nekoukají na televizi?

Položili jste si někdy otázku, proč většina čtenářů neholduje televizním pořadům a seriálům? Často se poslední dobou setkávám s tím, že každý, kdo si zamiloval tištěnou verzi filmu, při kterém si sám utváří svůj vlastní svět, nekouká na televizi, jako běžní lidé, kteří to považují za naprosto běžnou a nepostradatelnou činnost v jejich každodenním dění. Pro mě jakožto vášnivého čtenáře je odpověď na tuhle otázku zcela jasná. Mám raději, když si mohu v hlavě sama utvářet příběh, nechat zkrátka pracovat svou fantazii. Když čtu, je to jako bych se opravdu dívala na něco, co se děje před mýma očima. Lidé, jenž čtení považují spíše za povinnost a nudnou záležitost, nejsou často schopni si utvořit vlastní představu a přelouskávání řádků se pro ně únavné.



Sledování televize představuje relaxaci, při které se můžete pohodlně usadit, vzít si něco dobrého na zub a jednoduše "vypnout". Nemusíte nad ničím přemýšlet a nechat mozek odpočinout. Na.rozdíl od knihy, když se na chvíli zamyslíte, neujde vám toho tolik, jako když přeskočíte nějakou pasáž. U knihy musíte být vždy ve "střehu", jinak se vám může stát, že budete číst jednu větu třeba 5x. Při sledování je to jiné - to, co slyšíme nám dlouho zůstane v podvědomí, aniž bychom vždy museli sledovat obraz.

Mě osobně se dřív nestávalo, že bych se nedokázala soustředit při sledování nějakého filmu. Jako každý, i já jsem dokázala strávit hodiny na pohovce a sledovat televizi, ale teď mi čas utíká skrz prsty díky knihám, protože jsem si zvykla na to, že přesně vím, jak se daná postava cítí, na co myslí a proč se jak chová... to vám ve filmech často unikne, protože jsou dle mého soudku unáhlené. Připadám si zvláštně, když někomu povím, že se nedívám na televizi a nemám přehled o tom, jaké filmy právě běží v kinech či které jsou v žebříčcích. Popravdě, více času strávím vybíráním filmu, než jeho následovného shlédnutí.

A tak se koukám jenom na staré filmy, které pro mě představují zaručenou nostalgickou náladu a které považuji za srdcovou záležitost. Co se týče seriálů, při těch je moje soustředěnost naprosto v pořádku. V těch se totiž tak často neshledáváme s tím, že bychom nevěděli, proč se zrovna tohle děje.

Na závěr se ptám všech vás: jak často sledujete televizi a jste někdo podobný případ, jako já? ☺️